Kakosty, dlužichy, zvonky, kopretiny, šalvěj, kontryhel, levandule... a řada dalších, bez kterých si naši zahradu nedovedu představit. Moje milované tvalky. A že už jich mám pěknou sbírku! :-)
A protože řada z vás vlastní také zahrádky a často mi píšete, že se u mne občas inspirujete, napadlo mne, že bych občas mohla napsat něco o trvalkách, které mám ráda. Třeba inspiruji právě někoho z vás, kdo zvažuje založení trvalkového záhonu či jen malé zpestření již hotové zahrady pomocí trvalek.
Tak co dnes třeba něco málo o kakostech (geranium)?
Co je vlastně na kakostech tak zázračného? V prvé řadě je to extra dlouhá délka kvetení. U většiny se objevují květy už koncem června a stále kvetou až do listopadu. Druhou věcí je kobercovitý charakter daný šlahounovými výhony se schopností pnout. Rostliny tak skvěle plní prostor a najdou si vždy místo na zemi. Velmi dobře snáší poškození i zpětný řez. Poměrně dobře umí hospodařit s vodou a přežijí i na plném slunci spolu s ostatními rostlinami coby obruba zalévaného záhonu. Jinak snesou velmi dobře polostín a nemají specifické nároky na půdní profil. Není výjimkou, že starší rostliny vytváří koláč o průměru 60cm i více.
V tomto rodu, který zahrnuje až 300 (některé zdroje uvádí i 400) druhů, najdeme jak rostliny nízké, tak i rostliny vyšší, až sedmdesát centimetrů vysoké. Jsou to naprosto spolehlivé a údajně i značně dlouhověké trvalky. Existují kakosty, které si poradí se suchou půdou pod stromy, na přímém slunci i ve vlhkém stinném koutě. Patří k nejlepším "výplňovým" rostlinám. V barvě květů převládají růžovové tóny, existují ale i odrůdy dvoubarevné, modré, červené, bílé i fialové. Některé kakosty remontují (tzn. opakují kvetení). Většina kakostů navíc vypadá stále pěkně, i když právě nekvetou. Mají totiž přitažlivě vykrajované listy. Některé druhy jsou stálezelené, jiné s podzimem získávají teplý žlutý, oranžový, nachový a fialový nádech nebo příjemně voní. Kořenitým aroma se vyznačuje kakost cambridgeský (geranium cantabrigiense) a kakost oddenkatý (geranium macrorrhizum).
Já pěstuji na své zahrádky 3 druhy nižších kakostů v bílé, růžové a modrofialové barvě:
1) Konkrétně pak kakost krvavý (geranium sanguineum) v bílé, růžové a fialové barvě (velké foto + malé foto vpravo nahoře a malé foto vlevo dole). Tento druh bohatě kvete a přestože si drží pěkný kompaktní tvar, dobře se rozrůstá. Dorůstá do výšky 30 cm. Daří se mu na slunci, i když některé zdroje uvádí, že toleruje i stín. Kvete v květnu a červnu. Přívlastek krvavý je odvozen od zářivě červeného podzimního vybarvení.
2) A dále také velmi aromatický kakost oddenkatý (geranium macrorrhizum) s růžovými květy, který jsem dostala od mamky ze zahrádky (na obrázku právě odkvetlý na horním obrázku vlevo vzadu a na obrázku vpravo dole). Dají se ale koupit i rostliny s bílými či modrými/fialovými květy. Výškově odpovídá předchozímu druhu, tedy maximálně kolem 30 cm. Je to druh jako stvořený k rychlému ozelenění míst pod dřevinami (mé zkušenosti ale potvrzují i dobrou odolnost na sluníčku), protože se velmi rychle rozrůstá a vytváří hustý koberec. Kvete od května do července (resp. září, neboť po sestřihu remontuje). Navíc je tento kakost stálezelený, takže vypadá atraktivně i v zimě.
3) Posledním pěstovaným kakostem u nás je plnokvětý kakost himalajský "Plenum" (geranium himalayese "Plenum", malý obrázek vlevo nahoře vepředu - loni na podzim zakoupený). Jde rovněž o rychle rostoucí druh, který dorůstá 40 - 60 cm. Květy jsou poměrně velké, plné a modrofialové. Kvete v květnu až červnu/červenci. Listy se mu na podzim zabarvují do oranžova. Vyžaduje slunná až polostinná stanoviště s propustnou půdou.
Existuje ale řada dalších druhů, které stojí za pozornost. Relativní novinkou na trhu (kterou ale bohužel ještě nevlastním) je druh Rozanne (geranium Rozanne). Zaregistován byl v roce 2000. Silný, zdravý kříženec mezi kakostem himalajským a kakostem wallichianum Buxton’s Variety. Kvete velice bohatě a vytrvale od června do října saténově fialovomodrými květy s bledým středem a červenými žilkami. Narůstá do výšky 50 cm a šířky asi 80 cm. Dobře snáší úpal a občasné sucho. Uvádí se, že kakost Rozanne je dnes nejprodávanější trvalkou v Evropě a laboratoře tvrdí, že jí prodají až 6 milionů ročně.
Pokud jde o kakosty obecně - jejich pěstování není náročné. Nevyžadují žádnou zvláštní péči. Pokud najdeme to správné stanoviště - některé druhy preferují slunečné místo, jiné lépe vegetují pod korunami stromů - budou nám bez velké námahy dělat radost po dlouhá léta. Časně kvetoucí druhy po odkvětu sestřihneme, čímž přispějeme k druhé vlně kvetení. Střihem rovněž navrátíme pěkný, kompaktní vzhled neupraveným trsům s poškozenými listy. Pokud nechceme, aby se kakosty samovolně vysemeňovaly, odstraníme květy před dozráním semen. Nové rostlinky získáme dělením dospělých trsů na jaře. Jinak se kakosty samy dobře rozšiřují nepravými oddenky.
A co vy a kakosty? Znáte? Pěstujete? Jaké druhy?
Krásný den
Anička
Tak co dnes třeba něco málo o kakostech (geranium)?
Co je vlastně na kakostech tak zázračného? V prvé řadě je to extra dlouhá délka kvetení. U většiny se objevují květy už koncem června a stále kvetou až do listopadu. Druhou věcí je kobercovitý charakter daný šlahounovými výhony se schopností pnout. Rostliny tak skvěle plní prostor a najdou si vždy místo na zemi. Velmi dobře snáší poškození i zpětný řez. Poměrně dobře umí hospodařit s vodou a přežijí i na plném slunci spolu s ostatními rostlinami coby obruba zalévaného záhonu. Jinak snesou velmi dobře polostín a nemají specifické nároky na půdní profil. Není výjimkou, že starší rostliny vytváří koláč o průměru 60cm i více.
V tomto rodu, který zahrnuje až 300 (některé zdroje uvádí i 400) druhů, najdeme jak rostliny nízké, tak i rostliny vyšší, až sedmdesát centimetrů vysoké. Jsou to naprosto spolehlivé a údajně i značně dlouhověké trvalky. Existují kakosty, které si poradí se suchou půdou pod stromy, na přímém slunci i ve vlhkém stinném koutě. Patří k nejlepším "výplňovým" rostlinám. V barvě květů převládají růžovové tóny, existují ale i odrůdy dvoubarevné, modré, červené, bílé i fialové. Některé kakosty remontují (tzn. opakují kvetení). Většina kakostů navíc vypadá stále pěkně, i když právě nekvetou. Mají totiž přitažlivě vykrajované listy. Některé druhy jsou stálezelené, jiné s podzimem získávají teplý žlutý, oranžový, nachový a fialový nádech nebo příjemně voní. Kořenitým aroma se vyznačuje kakost cambridgeský (geranium cantabrigiense) a kakost oddenkatý (geranium macrorrhizum).
Já pěstuji na své zahrádky 3 druhy nižších kakostů v bílé, růžové a modrofialové barvě:
1) Konkrétně pak kakost krvavý (geranium sanguineum) v bílé, růžové a fialové barvě (velké foto + malé foto vpravo nahoře a malé foto vlevo dole). Tento druh bohatě kvete a přestože si drží pěkný kompaktní tvar, dobře se rozrůstá. Dorůstá do výšky 30 cm. Daří se mu na slunci, i když některé zdroje uvádí, že toleruje i stín. Kvete v květnu a červnu. Přívlastek krvavý je odvozen od zářivě červeného podzimního vybarvení.
2) A dále také velmi aromatický kakost oddenkatý (geranium macrorrhizum) s růžovými květy, který jsem dostala od mamky ze zahrádky (na obrázku právě odkvetlý na horním obrázku vlevo vzadu a na obrázku vpravo dole). Dají se ale koupit i rostliny s bílými či modrými/fialovými květy. Výškově odpovídá předchozímu druhu, tedy maximálně kolem 30 cm. Je to druh jako stvořený k rychlému ozelenění míst pod dřevinami (mé zkušenosti ale potvrzují i dobrou odolnost na sluníčku), protože se velmi rychle rozrůstá a vytváří hustý koberec. Kvete od května do července (resp. září, neboť po sestřihu remontuje). Navíc je tento kakost stálezelený, takže vypadá atraktivně i v zimě.
3) Posledním pěstovaným kakostem u nás je plnokvětý kakost himalajský "Plenum" (geranium himalayese "Plenum", malý obrázek vlevo nahoře vepředu - loni na podzim zakoupený). Jde rovněž o rychle rostoucí druh, který dorůstá 40 - 60 cm. Květy jsou poměrně velké, plné a modrofialové. Kvete v květnu až červnu/červenci. Listy se mu na podzim zabarvují do oranžova. Vyžaduje slunná až polostinná stanoviště s propustnou půdou.
Existuje ale řada dalších druhů, které stojí za pozornost. Relativní novinkou na trhu (kterou ale bohužel ještě nevlastním) je druh Rozanne (geranium Rozanne). Zaregistován byl v roce 2000. Silný, zdravý kříženec mezi kakostem himalajským a kakostem wallichianum Buxton’s Variety. Kvete velice bohatě a vytrvale od června do října saténově fialovomodrými květy s bledým středem a červenými žilkami. Narůstá do výšky 50 cm a šířky asi 80 cm. Dobře snáší úpal a občasné sucho. Uvádí se, že kakost Rozanne je dnes nejprodávanější trvalkou v Evropě a laboratoře tvrdí, že jí prodají až 6 milionů ročně.
Pokud jde o kakosty obecně - jejich pěstování není náročné. Nevyžadují žádnou zvláštní péči. Pokud najdeme to správné stanoviště - některé druhy preferují slunečné místo, jiné lépe vegetují pod korunami stromů - budou nám bez velké námahy dělat radost po dlouhá léta. Časně kvetoucí druhy po odkvětu sestřihneme, čímž přispějeme k druhé vlně kvetení. Střihem rovněž navrátíme pěkný, kompaktní vzhled neupraveným trsům s poškozenými listy. Pokud nechceme, aby se kakosty samovolně vysemeňovaly, odstraníme květy před dozráním semen. Nové rostlinky získáme dělením dospělých trsů na jaře. Jinak se kakosty samy dobře rozšiřují nepravými oddenky.
A co vy a kakosty? Znáte? Pěstujete? Jaké druhy?
Krásný den
Anička
Aničko trvalky mám také líbí se mi různé zvonky dlužichy kontryhely suším je na terasu a mnoho dalších hezké dny Eva
OdpovědětVymazat