sobota 17. listopadu 2012

Když neháčkuju, nepletu, nevyšívám... aneb má další velká záliba :-)

Pěkný večer,

včera byl perný den. Se 2 sousedkami, také maminkami malých dětí, jsme pod hlavičkou našeho místního mateřského centra připravily pro děti tradiční lampiónový průvod spojený s několika soutěžemi. Asi i díky různým nachlazením, kterým se v dnešních dnech nevyhnul snad nikdo v okolí, dorazilo letos méně dětí než loni. I přesto byla účast hojná a myslím si, že se nám pozdní odpoledne vydařilo a děti i jejich rodiče odcházeli spokojení.

Dopoledne jsem stihla ještě zrealizovat jednu věc, na kterou jsem se chystala již delší dobu... no v podstatě od té doby, co jsme Viktorce pořídili na spaní místo dětské postýlky velkou postel. Krásnou,  z borovicového masivu... 

Stav před
ALE nábytek v pokojíčku jsme jí zařídili v bílo-zelené kombinaci a tak mi tam ta přírodní barva borovice od počátku moc nešla. Když se ale člověk koukne po internetu a srovná ceny bílých postelí s těmi "přírodními", tak zjistí, že se mu vyplatí k posteli bez barevného nátěru přikoupit plechovku s barvou a "dotáhnout" podobu nábytku podle svých přestav. Obzvlášť, pokud má k natírání čehokoli téměř čímkoliv tak pozitivní vztah jako já :-)

A tak jsem šla na to. S Viki to sice bylo (jako vždy, když se do něčeho tak velkého pouštíme společně) trochu psychicky náročnější, než by tomu bylo bez její účasti, ale i přesto se dílo povedlo k mé a nakonec i manželově spokojenosti. O takovýchto akcích ho ZÁSADNĚ neinformuji předem, protože by mi to zatrhnul,  lepším případě vymlouval... No prostě zbytečně vynaložená energie, když vím, "že se mu to bude určitě líbit" :-) A za ta léta co jsme spolu, už si na ten můj přístup stejně zvykl. Pracovně tomu říkám "léčba šokem" a opravdu to (aspoň u nás) funguje :-)

Stav po
Výsledná podoba mne nadchla natolik, že jsem se rozhodla, že budu pokračovat - v polovině dubna příštího roku by měl přijít na svět náš druhý potomek a dětská postýlka po Viktorce tak nebude dlouho zahálet. Je z březového masivu, ten je sice mnohem světlejší než ten borovicový, ale i tak bych postýlku chtěla rovněž natřít bílou barvou. Tak uvidíme... přibrala bych nejspíš i dřevěné pořadače z březové překližky na dětské knížky zakoupené v IKEi... Už se nemůžu dočkat.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za vaši návštěvu i chvilku na komentář, který mi zde po sobě zanecháváte. Dáváte mi tak najevo, že se vás mne psaní či fotky nějakým způsobem dotýká.

Chci přinášet především inspiraci, radost, povzbuzení, zamyšlení.... k tématům, které mě samotnou zajímají nebo na ně sama hledám odpovědi, i když jsou někdy z těch, na které se názory hodně různí.

Díky za slušnost, ohleduplnost k ostatním a odvahu podepsat se pod svůj vlastní názor.

Mějte krásný den

Anna