neděle 25. února 2018

Žiju...

... a jsem opět tu! :-)

Moc vás všechny po dlouhé odmlce opět zdravím. Myslím, že je to snad ta nejdelší odmlka, kterou jsem v psaní příspěvků na blog za celou dobu jeho existence učinila... :-) 

Ač bych byla schopna ještě na přelomu roku tvrdit, že jsem blogově závislá, nejsem na tom asi ještě zdaleka tak zle :-)

Každopádně když si člověk zvykne na psaní téměř každodenních příspěvků a najednou vypustí na skoro celý měsíc, není úplně jednoduché znovu začít. Protože se toho tolik událo a děje. A protože obvykle nebývám skoupá na slovo. Tak odkud a čím vlastně začít?

Kdybych měla sepsat do jednoho příspěvku všechno, co mám na srdci, určitě byste mě vypískali. Že to není příspěvek, že je to román... A taky byste se v tom všem nejspíš ztratili. Budu se tak snažit krotit svou touhu vypustit úplně všechno najednou. A budu vám to dávkovat po stravitelnějších soustech :-)

Tak jen pro pořádek. Žiju (to bych teď nepsala). Jsem zdravá (ale poslední dva týdny jsme jako rodina postupně promarodili, naštěstí jen s virózou, ale i ta umí pěkně potrápit). Pracuji (jako o život, kdo by to byl řekl, že budu mít tolik zahradnické práce uprostřed zimy? :-)) Mám střechu nad hlavou (stále tu stejnou). Ale hlavně - stále vykračuji ze své komfortní zóny. A to bych označila asi za hlavní příčinu mé dlouhodobé nepřítomnosti .-)

Někdo by to mé počínání mohl označit slovy "ušila si na sebe bič". No upřímně - je to pravda... a ten bič je pořádně dlouhý... Nikdy jsem se ale nespokojila s málem. Jsem maximalista - do všeho, na čem mi záleží, jdu minimálně na 100 %... Záleží mi ale na mnoha věcech. A mám "jen" jedno tělo, dvě ruce a dvě nohy. 

Zkrátka kdybych se přirovnala k balónku, tak se stále přifukuju a přifukuju... a kdybych se ještě přifoukla nebo si neodfoukla vzduch, tak musím prasknout. Tak jsem si trochu odfoukla od psaní na blog. Abych mohla přidat jinde. A až budu mít hotovo jinde a odfouknu si, tak se vrhnu opět s plnou parádou na blog. A třeba z toho mého nekomfortního "přifukování" a "odfukování" bude mít pak užitek i někdo další... i kdyby to měla být jen inspirace dělat věci trochu jinak .-)

Co mi tedy odvádělo v únoru pozornost od blogu nejvíce?
Zahradní projekty - roztrhl se s nimi pytel a já jsem šťastná jako blecha. Tohle jsem přeci chtěla! Když jsem se loni s definitivní platností zbavila začátkem března všech ostatních pracovních aktivit (tvoření beru stále jako koníčka). Přichází ti nejlepší klienti, pro které mohu dělat projekty těch nejkrásnějších kvetoucích zahrad :-)) Živím se svým "koněm"! S výjimkou mateřství to bylo mé největší vystoupení z komfortní zóny za posledních dvacet let života. A je to taky obrovská motivace se o to pokoušet dál i v jiných oblastech svého života :-)

Spolu s výše uvedeným souvisí i revize mého zahradního webu s blogem. Schválně, jak se vám líbí? .-) Stále ještě ladím, ale myslím, že už teď jsem na něm udělala obrovský kus práce.

A v koláži i jedna osobní, abyste mi uvěřili, že ještě existuju... Navzdory úsměvu s opary, byla fotka pořízena po třetí noci s minimem spánku, o kterou se postaral silný kašel. Ale už je mnohem líp .-)

Prohlubuji své jazykové dovednosti - po dlouhatánské odmlce věnuji téměř každý den svůj čas angličtině a francouzštině.

Každý den (s výjimkou nemoci) začínám pohybovou aktivitou a otužováním (tím i den končím, ale o tom více jindy).

Opět jsem si našla prostor pro milovanou činnost z dětství a mládí a zase čtu beletrii. Když se začtu, jsem úplně mimo realitu, ať už čtu detektivku, válečný román nebo science fiction. Můžete na mě klidně štípat dříví :-))

Tak přeci jen je to trochu "román"... Tak mi to prosím odpusťte, já to jinak asi neumím :-)

Díky moc za veškerou projevenou přízeň a krásné zimní dny vám všem přeji.

A.

14 komentářů:

  1. :) Až budu mít jednou ten domek se zahradou tak tě beru. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, děkuji. To mě moc těší :-)) krásný den A.

      Vymazat
  2. Hezký den Aničko, myslela jsem si, že máte hodně aktivit. Tak ať se stále daří a mějte se krásně. Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, moc mi to nejde, jen tak sedět a nic nedělat :-) Moc děkuji za přání. Krásné dny A.

      Vymazat
  3. Aničko,
    jsem ráda, že jsi zase tu !
    Už jsme si říkala, že jsi dlouho o sobě nedala vědět !
    Ale vím, že ty máš tolik aktivit, že někdy člověk nestíhá nebo nemá chuť sdělovat světu své soukromí.
    Těším se na tvé zahradnické projekty i ty další a hlavně na léto až se uvidíme :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, já jsem chtěla, ale nechci věci tlačit na sílu. V poslední době se mi vyplatilo dát na svůj "vnitřní hlas". Snažím se mu víc důvěřovat, že mě povede dobře :-) Myslím si, že si to celkem dobře vystihla, nebyl ten správný čas sdělovat světu své myšlenky :-) Díky za přání a taky se moc těším na letní shledání .-) A.

      Vymazat
  4. Aničko, moc Ti fandím. Je skvělé, že jsi se ve své "práci" našla, že jí máš hodně (i když všeho s mírou ;-)) a ještě sis našla čas na své další záliby. Je to nejen o prioritách, ale i o správném načasování a využití skrytých rezerv. Je jasné, že se nedá dlouho jet na 200%, takže něco musí z kola ven. ;-)Ale jsem ráda, že sis chviličku našla a napsala. Měj se fajn a hlavně - BACILY KŠÁ! D.
    P.S. Zahradní web - super!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo, Ty jsi takový můj anděl strážný. Vždycky, když už toho mám nad hlavu (no, možná nad dvě hlavy), tak si vzpomenu na Tebe, co bys na to asi řekla... a trochu přibrzdím :-) To setkání s Tebou předloni na jaře mi někdo nahoře určitě naordinoval schválně, dodnes na něj ráda vzpomínám :-) Moc díky za ohlas k zahradnímu webu. Vím, že je lepší a lepší, ale taky mám nápady na to, jak jej udělat ještě lepší... Prostě nekončící projekt .-) Krásné dny A.

      Vymazat
  5. Aničko, jsem ráda, ze jsi zpět a budu se těšit na další příspěvky! ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. Anička, chýbala si mi ... a veru som sa aj obávala, či si OK ... Našťastie je všetko v poriadku ... prajem všetko dobré ... L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lauri, to mi není moc podobné, viď? Takhle dlouho o sobě nedat nic vědět... Díky za starost i milá slova :-) Krásné dny A.

      Vymazat
  7. Aničko, přesně tohle jsem si myslela, že se u tebe děje a že sis řádně vyšlápla z komfortní zóny a tím pádem musela ubrat z psaní na blog. Jen ty nemoci mohly jít o dům jinam :o). Moc ti přeji, že zahrady budou tvou pomocí kvést!!
    Ať se ti moc a moc daří.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Álo, asi už mě máš pěkně prokouknutou :-))) S nemocemi - já jsem to i tak brala jako zázrak, že jsme prakticky celé to období od podzimu do jara zvládli bez nějakých větších zdravotních problémů, já byla za celou dobu nachlazená až teď a navíc jako poslední člen rodiny po více než týdenním ataku, kdy už se těch bacilů na mě ze všech stran sypalo moc .-) Minimálně jedno pozitivum to má - vážíme si víc toho, co máme. Co by za to dali jiní, za takovou virózku... Díky za přáníčko na závěr :-) Krásné dny A.

      Vymazat

Děkuji za vaši návštěvu i chvilku na komentář, který mi zde po sobě zanecháváte. Dáváte mi tak najevo, že se vás mne psaní či fotky nějakým způsobem dotýká.

Chci přinášet především inspiraci, radost, povzbuzení, zamyšlení.... k tématům, které mě samotnou zajímají nebo na ně sama hledám odpovědi, i když jsou někdy z těch, na které se názory hodně různí.

Díky za slušnost, ohleduplnost k ostatním a odvahu podepsat se pod svůj vlastní názor.

Mějte krásný den

Anna