pátek 23. ledna 2015

Potahový příběh na pokračování - díl první

O tom, že se našim židlím u jídelního stolu chystám ušít nové povlaky, už jsem před časem zmiňovala. Zahřívací trénink proběhl u barových židlí a i s odstupem času jsem moc spokojená :-) Látka na potahy k ostatním židlím už také dorazila. A pomalu tak začaly přípravné práce.

Už jste někdy prali v pračce 10 m dlouhý a 1,5 m široký pruh látky? Pokud ne, řeknu Vám, že je to docela legrace. Hlavně když se pak po vyprání snažíte ten dlouhatááááánský kus látky poskládat tak, aby se dal pověsit na topný žebřík :-) Vyprat bavlněnou látku (či jinou z přírodních vláken) před samotným šitím by však mělo být pravidlem. V závislosti na složení a vazbě vláken se totiž může v některých případech srazit až o 5 - 10 %, tedy na jednom metru až o 5 - 10 cm. Šijete-li střih opravdu na míru (což je u potahů na židle žádoucí), rozhoduje každý půlcentimetr.


Zatímco pračka prala, já jsem si připravila papírový střih. Ze skladových zásob jsem si vytáhla starý povlak na přikrývku. Vyrobila jsem si z něj zkušební model, na kterém jsem si (snad) vychytala všechny nedostatky střihu. Tvar židle je členitější než byly židle barové a já nechtěla zbytečně vyhodit oknem peníze, které jsem za materiál dala. Vyrobit si zkušební model ze starší nebo levné látky bych tedy určitě doporučila každému, kdo se chystá pustit do něčeho podobného. Já určitě času nad ním stráveného nelituji. Věřím, že se mi to v dobrém vrátí u šití "načisto".

Postupně jsem všechny díly sešila k sobě a otočila celý zkušební model rubem nahoru a takto nasadila na židli. Pomocí špendlíků jsem vyladila, co bylo třeba (1. test).


Znovu jsem přešila švy, u kterých došlo k úpravám a nasadila povlak na druhou zkoušku lícem nahoru (2. test). Z fotografií je patrné, že jsem nežehlila ani před prvou, ani před druhou zkouškou... to po sobě (zatím) u zkušebního modelu nevyžaduji :-)



Poté, co jsem po druhé zkoušce zkušební potah sundala ze židle, aktualizovala jsem si na něm centrofixem linie švů podle posledních úprav a zastřihla přídavky na švy na stejnou délku. 

Pokud jde o řešení spodní části potahu, bude to obdobné jako u barových židlí - zespodu židle bude přichycen suchý zip, druhý protikus přišiju na záložky ve spodní části potahu. Toto řešení se mi u barových židlí osvědčilo, povlak drží pěkně vypnutý. 

Pak přišel na řadu páráček, pomocí něhož jsem vše opět rozdělila na jednotlivé části. Tyto budou podkladem pro překreslení aktualizovaného střihu na potahovou látku.

A o tom zase někdy příště, až v práci trochu postoupím :-)

Mějte se krásně, víkend přichází :-)

Anička

PS: Jitko, kandidáta na třetí polštářek pro Tebe mám rozpracovaný, jen mi zcela nečekaně došel materiál a čekám, až mi dorazí nové zásoby :-)

14 komentářů:

  1. Tak to ses dala do zajimave prace. To opravdu obdivuju. Jeste ze mas takove prostory;-) pekny vikend Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marťo, děkuji. Je to výzva, ale jak už jsem psala Jitce, kdo se bojí, nesmí do lesa :-)

      Vymazat
  2. Klobouk dolů,smekám jak může být někdo tak šikovný.Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, děkuji. Ale k té šikovnosti - vše je relativní. Možná, že spíš sama sebe podceňujete... Více viz odpověď pro Jitku.

      Vymazat
  3. Aničko, obdivuji tvoji trpělivost, preciznost, šikovnost. Já jsem flink a o šikovnosti nemůže být řeč.. Díky za zprávu o polštářích. Ráda počkám. Už teď mám problém si vybrat :-).
    Měj se krásně a hodně tvořivých úspěchů. Ahoj Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitko, to vše postupně přichází až časem. Nikdy jsem nebyla dost trpělivá, precizní, ani mimořádně šikovná. Dokonce bych řekla, že u prvních dvou vlastností podprůměr, u té poslední průměr. Zjistila jsem ale, že opravdu platí, že kdo se bojí, nesmí do lesa. My se hrozně bojíme riskovat, bojíme se neúspěchu. Tedy dnešní mládež a děti už asi ne, ale řada mých vrstevníků a vrstevníků mých rodičů a prarodičů rozhodně ano. U mého posledního zaměstnavatele jsem se naučila, že by se člověk neměl tolik bát a potvrdila si, že zvládneme mnohem víc, než o čem si myslíme, že dokážeme. Je třeba jen zkoušet, učit se a nebát se. Nenechat se odradit prvními neúspěchy. Během obou mateřských/rodičovských se na to snažím myslet víc než kdy jindy. A díky tomu jsem se posunula v řadě věcí o velký kus dopředu. Takže prosím neházej flintu do žita a nepodceňuj se.

      Na Tvou konečnou volbu polštářku jsem zvědavá :-)

      Krásný večer

      Anička

      Vymazat
  4. Klobouk dolu pred tvou trpelivosti, jsi sikulka! Pekny vecer, Iveta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) Ivetko, děkuji. A k té trpělivosti viz výše u Jitky :-)

      Vymazat
  5. Jojo, už jsem prala víc jak deset metrů:-) Naštěstí máme půdu, tam to jde pověsit dobře, ale musí na to být dva.-))
    Potahy supr!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ajko, tak u Tebe mě to ale vůbec nepřekvapuje :-) A děkuji za uznání k stávající verzi zkušebních potahů, moc si toho cením :-)

      Vymazat
  6. Aničko, já jsem prala 8m látky, takže vím, jak špatně se s tím pracuje:) naštěstí svítilo sluníčko, tak jsem ji mohla pověsit na šňůru. Já mám potah sedačky skoro za sebou a s výsledkem jsem moc spokojená, ale znova by se mi do toho nechtélo :) Ať se vše povede, jsou to nervy do té látky poprvé střihnout. Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani a už si ho nafotila a dala na blog? Že by mi něco uniklo?

      A pokud jde o ty nervy - u mě tedy nebyly. Možná díky tomu zkušebnímu potahu :-) Mám první ostrý potah za sebou. Brzy nafotím a zveřejním :-)

      Vymazat
  7. Aničko, tolik metrů jsem ještě neprala, ale koukám,že židle máme stejné :o)) Takže ať se dílo podaří, máš můj obdiv.
    Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) Snad to klapne, první "ostrý" potah je na světě. Brzy nafotím a zveřejním :-)))

      Vymazat

Děkuji za vaši návštěvu i chvilku na komentář, který mi zde po sobě zanecháváte. Dáváte mi tak najevo, že se vás mne psaní či fotky nějakým způsobem dotýká.

Chci přinášet především inspiraci, radost, povzbuzení, zamyšlení.... k tématům, které mě samotnou zajímají nebo na ně sama hledám odpovědi, i když jsou někdy z těch, na které se názory hodně různí.

Díky za slušnost, ohleduplnost k ostatním a odvahu podepsat se pod svůj vlastní názor.

Mějte krásný den

Anna