Ano, je to opravdu tak. Po více než devíti letech, kdy jsem poprvé vzala do rukou jehlu, nahodila bavlnku a začala na kruhu vyšívat výšivku lesní víly křížkovým stehem podle nádherné předlohy časopisu nesoucího mé jméno, mohu dnes konečně prohlásit: "JE HOTOVO!".
Ty pocity, které teď zažívám, by se daly srovnat asi jen s výstupem na nejvyšší horu světa :-))
A opět jsem si byla hlavou do zdi za to, jaký jsem byla před těmi lety skrblík a šetřila na látce. Pěkně se mi to vymstilo (a možná ještě vymstí při šití polštářku, jehož bude výšivka součástí). Musela jsem část výšivky zredukovat, abych se na tu "pidilátečku" vůbec s výšivkou vlezla. Ale ten, kdo neviděl předlohu, by podle mě ani nepoznal, že na mé hotové výšivce něco chybí. Kytiček i jablíček je tam i tak až nad hlavu...
Teď nastříhat látku (asi jarně zelenkavou s bílými puntíky, která bude pěkně ladit Viki v pokojíčku k naposledy ušitému povlaku v růžové barvě, i když tmavě zelená by možná byla ještě lepší...), sešít, prověřit, zda jsem od minula nezapomněla, co jsem se naučila, a po vyžehlení nechat pěkně zabydlet u Viki :-)
Dnes jsem měla konečně pocit, že dorazila ta správná "ladovská" zima. Využili jsme nádherného slunečného počasí a vyrazili s Viki a našim tatínkem nejdřív na boby a pak na dlouhou procházku vedoucí lesíkem a kolem potůčku. Byl to balzám na duši (pro tělo po těch trochu lenošivých vánočních svátcích spíš pěkná makačka...). Snad už sníh konečně vydrží déle...
Krásný den i do Vašich obydlí a jejich okolí
Anička
PS: a nejen já činím neuvěřitelné skutky... Před pár dny se mi má nejmladší sestra ozvala, že rozlouskla ten tak dlouho nerozlousknutelný oříšek týkající se praktické realizace návodu na háčkované kulaté prostírání z provázků, které jsme zveřejnily na mimibazaru i na tomto blogu (viz zde: http://agnieszcinykratochvile.blogspot.cz/2012/11/prosba-o-radu-vyzva-pro-vsechny-co.html). Prý je to tak jednoduché, že se jí z toho chce plakat, že na to nepřišla dříve... Ale kolik šikulek už si na tom vylámalo zuby! :-) Až mi ukáže jak na to, napíšu víc (pokud to tedy půjde popsat slovy, případně fotodokumentací).
Týýý brďo... fakt devět let?? Tak tomu říkám trpělivost!
OdpovědětVymazatDevět let vyšívat jeden motiv - tak to bych nevydržela ani náhodou :-) Před devíti lety jsem začala poprvé a poté, co jsem vyšila ani ne čtvrtinu, jsem práci odložila na neurčito... a dotáhla ten zbytek až po devíti letech, ale zato za týden :-)
OdpovědětVymazat