Karnevalová maska a taky zase trochu háčkování s provázky

Dobré odpoledne,

pohled z okna dnes ráno člověku nepřidal zrovna na náladě - pršelo, foukalo - psa by ven nevyhnal. Využila jsem ale toho, že je dnes Viktorka do oběda ve školce (dávám ji jen na pár dnů v měsíci) a vyrazila si trochu protáhnout tělo. Kdo se pravidelně hýbe, sám ví, co taková půlhodinka a víc dokáže udělat i se samotnou psychikou. Nabitá endorfiny jsem vyrazila zpět domů s úsměvem na tváři. 

A s úsměvem na tváři jsem se pustila do plnění úkolů, které jsem si na dnešní "bezdětné" dopoledne pro sebe vymyslela. V místním mateřském centru chystáme na polovinu dubna dětský karneval. Soutěže a hry už mám vymyšlené, pomoc známých při jejich organizaci taky, zbývá ale to nejdůležitější - kostým pro Viki. Přiznám se, že jsem zpočátku trochu koketovala s myšlenkou, že bychom použili loňský úspěšný kostým berušky. Jsem na něj patřičně hrdá, byl to jeden z mých prvních výtvorů na šicím stroji po dlouhé době. 

Na druhou stranu, pokud bych se opakovala, měla bych pocit, že jsem letos nějak selhala jako správná máma a tak jsem se rozhodla, že ušiju kostým nový. Výběr padl nakonec na kostým arabské princezny či tanečnice. Představu už mám, potřebný materiál taky, takže dnes se stříhalo. 

A protože žádné hotové střihy nemám, byla to improvizace se stávajícími kusy Viktorčina šatníku a inspiracemi, které jsem si na to téma našla na internetu... 

Kostým se bude skládat z tureckých, resp. haremových kalhot z šedostříbrné průsvitné látky (nejspíš šifon), halenky s bohatě nabíranými rukávy ze stejné látky, kraťounké vestičky (možná zkusím i výšivku) z červeného saténu, šátku kolem pasu (ještě nevím, z čeho vyrobím, možná použiju už něco hotového ze svých zásob :-)) a turbanu na hlavu. Látky jsou koupila v PRIORu ve výprodeji.

Dnes dopoledne jsem vymyslela a nastříhala téměř všechny díly. Chybí ještě vymyslet turban na hlavu. Pozornějším z Vás neuniklo, že jsme s manželem Viki o víkendu ostříhali vlásky úplně na krátko a tanečnice/princezna s kraťoulinkými vlásky, to by jaksi nebylo ono. Nechci skončit u omotaného ručníku kolem hlavy, takže jsem pátrala a našla krásnou inspiraci, ke které se budu snažit maximálně přiblížit... Tak uvidíme, jak to nakonec dopadne :-)






A taky jsem trochu "provázkovala" - začala jsem už včera večer. Na provázkové prostírání, jehož návod jsem zveřejnila na blogu před nějakou dobou, nemohu pořád najít vhodný provázek. Jeden je moc chlupatý, jiný zase moc hrubý, další se zase podivně kroutí... Je to boj :-( A navíc se mi nedaří háčkovat podle návodu stejně pěkně, jako vidím na vzorku, který mám od sestry (háčkovala ale s vlnou a já bych preferovala spíš "provázkový" materiál). Tak jsem vzala jeden z provázků (lněný béžový koupený v Tescu), který jsem původně zavrhla (byl moc hrubý) a zkusila uháčkovat prostírání s jiným vzorkem. Povedlo se - vycházela jsem z návodu zveřejněného na mimibazaru: http://www.mimibazar.cz/navod.php?id=11017&user=52271, jen jsem nedělala poslední řadu - obháčkování krátkými sloupky a neháčkovala barevně. Na jedno menší prostírání padlo jedno a kousínek klubíčka provázku. Mám doma ještě 3 další, ale i tak budu asi dokupovat, abych mohla uháčkovat sadu 6 prostírání. S výsledkem jsem ale spokojená. Provázek je hrubší, takže podložka pěkně pevně drží, béžová barva se mi na jídelní stůl taky hodí.


S těmi původně plánovanými provázkovými podtácky/podložkami to ale nevzdávám. Dneska jsem si koupila další typ lněného provázku (tenčí než ten předchozí a není chlupatý) a znovu budu zkoušet :-)

Díky za Vaše milé komentáře, které mi tu necháváte.

Krásný den

Anička

Trochu polštářkový, trochu stříhací a trochu běhací víkend

Krásný nedělní večer,

nic z toho, co jsme o víkendu nakonec s rodinou dělali, jsem původně neplánovala, ale tak to mám vlastně nejradši. Člověk se v jeden moment rozhodne a v další jde do toho. Žádné velké plánování, přípravy a .... nervozita. 

Když jsem v sobotu ráno přemýšlela, do čeho bych se pustila, vzpomněla jsem si na své zásoby "kreativního" materiálu a 4 starší svetry, které mi sestra ještě před koncem roku nakoupila v sekáči za pár korun. Dostala jsem chuť recyklovat ... a ušít si ze starších svetrů další povlaky na polštářky. 

V sobotu odpoledne jsem tak stříhala a sešívala samotné povlaky, večer pak ještě nastříhala a připravila "nekonečné zipy" s jezdci (tentokrát budou mít polštářky zapínání na zip) na další den. V neděli pak přišlo na řadu všívání zipů do polštářů a šití nových výplní do nich. 

Myslím si, že povlaky se všitými zipy "sedí" na polštářích lépe než ty se zapínáním pouze na knoflíky. Proto jsem si vzala navíc ještě jednou do parády už dříve ušitý povlak, který měl zapínání jen na 3 velké knoflíky s poutky a všila i do něj zip. 

Rozhodla jsem se také, že nebudu za každou cenu přizpůsobovat povlaky rozměrům stávajících výplní (vesměs máme doma velké polštáře s rozměry 50 x 50 cm). To si vyžádalo ušití nových výplní (plnila jsem tzv. PES kuličkami (z dutého vlákna). Zatím vznikly 3 výplně, 2 ještě čekají na "plnící" materiál - došly zásoby "kuliček". 

Dařilo se a tak 5 nových povlaků na polštářky může po vyprání začít zdobit jak sedačku v obýváku, tak i naši ložnici :-)

A proč víkend stříhací a běhací?

Po dlouhé době přemítání, zda ano či ne, jsme se s manželem rozhodli, že velmi jemné nepříliš dlouhé kadeře naší 2,5leté dcery ostříháme strojkem na délku 2 cm. Dceři dlouho nechtěly růst do délky vlásky nad čelem a na vrcholku hlavy, naopak spodní vlasy a vlasy kolem uší rostly rychle a krásně se vlnily. Zkoušela jsem jí různě stříhat, ale po chvíli vypadaly vlásky stejně tak nějak neupraveně a neudržovaně. Tak jsme se tedy s manželem rozhodli pro radikální střih na stejnou délku. Když jsem se ale měla dneska ráno pustit se strojkem do práce, najednou jsem vyměkla. Měla jsem strach, co na to třeba ostatní děti, se kterými se Viktorka kamarádí, co rodina, známí... Tak vzal do rukou strojek manžel. Když jsem viděla, jak začaly vlasy padat dolů, myslela jsem, že to obrečím.... Nakonec jsem ale dokončila dílo sama a musím říct, že i když z Viktorky není taková ta klasická holčička s copánky a pentlemi ve vlasech (což by nebyla stejně ani tak), moc jí to sluší. Vlásky působí v té krátké délce pevněji a rozhodně upraveněji. Viktorka má navíc krásné rysy v obličeji a po manželovi tmavé výrazné oči, takže se mi v tom krátkém sestřihu opravdu moc líbí :-) A třeba někdy, až vlásky pořádně zhoustnou, zesílí a trochu víc povyrostou, budou i ty copánky :-)

Dobře odvedená práce si zaslouží odměnu. Miluji pohyb. Teď, když jsem v 7. měsíci těhotenství, si ale nemohu dopřát všech pohybových aktivit tak jako dříve. Manžel před pár týdny začal pravidelně vyrážet každý víkend se sousedy na běžky po okolí. Pohyb na běžkách miluji, a i když jsem byla ráda, že manžel jezdí a hýbe se, musím přiznat, že jsem mu záviděla a bylo mi to líto, že nemohu s nimi. Dnes mne ale manžel překvapil - vyrobil si speciální popruhy, do kterých zapřáhl Viktorčiny boby a všichni tři jsme vyrazili na běžky. Byla to paráda. Manžel mne sice nepustil dopředu, takže jsem to nemohla přehánět s rychlostí, ale to je dobře, v tomto ohledu nemám příliš velký pud sebezáchovy :-) Byla to taková pohodová jízda a i Viki se to na bobech tažených tatínkem líbilo :-) I když jsme vyrazili jen na cca hodinku a čtvrt, výlet splnil svůj účel a moc jsme si to užili.

Příjemný zbytek neděle

Anička

Že by přece jen trochu pletení?

Zvažuji ještě velkou bambuli, která korunuje
celé mé pletařské dílo :-)

Dobré odpoledne,

kolem pletení už chodím pěkných pár týdnů... no možná i měsíců jako kolem horké kaše. Chtěla jsem se do něj po dlouhatánské několikaleté odmlce znovu pustit, ale jako bych nevěděla, kde začít. 

Nakonec ale přišel ten správný impulz ve správné chvíli. Markéta Baletková, jejíž blog ráda navštěvuji (http://wwwbaletkova.blogspot.cz), jako naschvál plete v poslední době jednu čepici za druhou. Jedna hezčí než druhá. Když jsem si s několika dalšími děvčaty veřejně povzdechla nad jedním z jejích dalších pletařských výtvorů, jaká je to krása a že bychom to taky chtěly umět, přišla Markétina odpověď. Bylo to něco o velké trpělivosti, výdrži a tom, že se to pak "dostane" samo do rukou :-) Tak jsem vzala do těch zmiňovaných rukou první klubko silnější příze, které bylo doma k mání, vybrala ze starých zásob kulaté jehlice, vygooglovala pár pletařských návodů a ŠLA DO TOHO!

A výsledek? Ano, opět ten přiblble blažený úsměv a má PRVNÍ PLETENÁ ČEPICE, dokonce i s copánky JE TU :-) Nemusím být velký pletař, abych při bližším pohledu nenašla nějaký ten nedostatek - od nevhodného rozvržení copánků (vzadu čepice mi po sešití "leží" dva hned vedle sebe) až po pár pletařských překlepů (v zápalu vášně jsem několikrát uháčkovala místo hladce obrace a naopak). Ale je to má první DOKONČENÁ PLETENÁ ČEPICE. Co víc si přát? :-)

A propos - i zkušení pardálové dělají chyby. Po detailním prostudování fotografie z návodu jsem došla k závěru, že by měla být pravá strana copánku oddělena (stejně jako jeho levá strana) 2 řadami ok obrace (resp. hladce u rubové strany čepice). V návodu se s tím ale nepočítá... Nebo že bych ten návod špatně pochopila?... :-)

Konec detektivky.... Viktorčin kapsář začal plnit svou funkci :-)

Dobré odpoledne,

ty z vás, které zde chodí pravidelně či zde alespoň zavítaly v posledních 2 týdnech, byly svědky rodícího se (a to doslova) kapsáře za Viktorčinu postel. Včera večer jsem konečně došila poslední steh onoho malého velkého projektu (malý nejspíš pro šikovnou švadlenku, velký pro mne začátečníka). 

Už od počátku jsem věděla, že vzhledem k tomu, že mé šití je ještě v plenkách, cesta k finálnímu produktu nebude jednoduchá. Psychicky jsem tedy byla připravena na nejhorší. No i přesto jsem si včera kolem poledne říkala, že už to vzdám, protože je to nad mé síly. 

Samotné promyšlení podoby kapsáře, nastříhání látek a výšivky byly pro mne procházkou růžovou zahradou. Nejvíce nervů mne stálo ale samotné sešívání jednotlivých dílů - od promyšlení následnosti jednotlivých kroků (abych neudělala něco dřív než bych měla) po samotné sešívání na šicím stroji. Ono se s takovým kapsářem obřích rozměrů 180 x 55 cm nepracuje na "obyčejném" šicím stroji zrovna nejlépe... 

Nakonec jsem zaťala zuby i všechny svaly na těle a kolem půl osmé večer s blaženým, leč unaveným úsměvem, který mají asi jen horolezci při zdolání nejvyšší hory světa, jsem oznámila rodině "KAPSÁŘ JE HOTOV!".

Zkušené oko jistě hned na první pohled nalezne řadu větších či menších nedostatků. Jsou daní za mou nezkušenost, ale ke konci i malou trpělivost. Já si ale značím "VÍTĚZSTVÍ" :-)) Příští (jestli po tom celkovém psychickém i fyzickém vypětí ještě nějaké příště bude) kapsář bude určitě mnohem dokonalejší. Každopádně Viktorka má z kapsáře radost (mluvila o něm každý den, co jsem ho chystala), manželovi se taky líbí a v čem bych se pak zlepšovala, že? :-)

Krásný večer

Anička

PS: jen ještě jedna malá vychytávka - kapsář je zavěšen na tyči, která se dá koupit za pár korun jako "smetáková násada". Manžel s úspěchem využil i jako dětské zábradlíčko na schodiště - viz fota níže :-)
PS2: začala jsem PLÉST čepici... zatím dobrý, ale až se mi spustí oko, bude to další zkouška nervů :-))

První tisícovka za námi, to si zaslouží malý dárek :-)

Dobrý večer,

v neděli ráno jsem si na svém počítadle návštěv na blogu všimla, že byla překročena má první tisícovka :-) To si zaslouží nějaký malý dárek pro vás, které mne navštěvujete. Včera jsem zveřejnila návod své sestry na háčkované prostírání z provázku, ale abych se té zodpovědnosti nezbavovala, přicházím i já se svou troškou do mlýna... Ještě před koncem roku jsem se chlubila na blogu se skřítkovskou háčkovanou čepičkou (viz zde: http://agnieszcinykratochvile.blogspot.cz/2012/12/nevydrzela-jsem-to-zacala-znovu.html), kterou jsem uháčkovala Viktorce a slíbila, že až bude čas.... zveřejním i návod.

Jak už to chodí, nenapsala jsem si při háčkování postup na papír, takže oživuji svou paměť. A tady je výsledek pokusu oživování vzpomínek nedávno minu-
lých :-)

Použité zkratky:
PS = polosloupek

Začínáme 8 PS do pružného (magického) kroužku. Řadu (stejně jako všechny následující) ukončíme pevným okem do 1. PS.

1.ř. do každého 3. sloupku předchozí řady uháčkujeme 2 PS. Místo 1. PS háčkujeme 2 řetízková oka (stejně postupujeme i všech následujících řad).
2.ř. do každého 4. sloupku předchozí řady uháčkujeme 2 PS.
3.ř. háčkujeme rovně bez přidávání (do každého sloupku jeden PS).
4.ř. háčkujeme rovně bez přidávání.
5.ř. do každého 3. sloupku háčkujeme 2 PS.
6.ř. háčkujeme rovně bez přidávání.
7.ř. háčkujeme rovně bez přidávání.
8.ř. do každého 4. sloupku háčkujeme 2 PS.
9.ř. do každého 5. sloupku háčkujeme 2 PS.
10.ř. do každého 6. sloupku háčkujeme 2 PS.
11.ř. do každého 7. sloupku háčkujeme 2 PS.
12.ř. do každého 8. sloupku háčkujeme 2 PS.
13.ř. do každého 9. sloupku háčkujeme 2 PS.
14.ř. do každého 10. sloupku háčkujeme 2 PS.
15.ř. do každého 11. sloupku háčkujeme 2 PS.
16.ř. do každého 12. sloupku háčkujeme 2 PS.
17.ř. do každého 13. sloupku háčkujeme 2 PS.
18.ř. do každého 14. sloupku háčkujeme 2 PS.
19.ř. do každého 15. sloupku háčkujeme 2 PS.
20.ř. do každého 16. sloupku háčkujeme 2 PS.
21.ř. do každého 17. sloupku háčkujeme 2 PS.
22.ř. do každého 18. sloupku háčkujeme 2 PS.
23.ř. háčkujeme rovně bez přidávání.
24.ř. háčkujeme rovně bez přidávání.
25.ř. háčkujeme rovně bez přidávání.
26.ř. háčkujeme rovně bez přidávání.

Zde můžete ukončit a obháčkovat celý spodní okraj 1 až 2 řadami krátkých sloupků. Nebo můžete pokračovat jako já a vytvořit skřítkovskou ušanku.

Označím si na čepici místa pro krytky oušek - začátek i konec na každé straně. V našem případě jsem počítala s rozsahem 12 sloupků (cca +- 10 cm). Každou stranu háčkujeme zvlášť.

27.ř. háčkujeme 12 PS (místo prvního PS háčkuji 2 řetízková oka, stejně jako v následujících řadách, na konci děláme 2 řetízková oka na otočení).
28.ř. na každé straně (na začátku i na konci řady) sháčkujeme vždy 2 PS - zůstane nám 10 PS.
29.ř. na každé straně sháčkujeme vždy 2 PS - zůstane nám 8 PS.
30.ř. na každé straně sháčkujeme vždy 2 PS - zůstane nám 6 PS.
31.ř. na každé straně sháčkujeme vždy 2 PS a 4 zbývající sloupky ukončíme.

Obháčkujeme celý spodní okraj vč. krytů na uši 1 řadou krátkých sloupků, připevníme copánky ke krytům, dozdobíme dle libosti a je hotovo :-)

Jen připomenu, háčkovala jsem z příze YETTI od Vlnapu háčkem na vlnu č. 4,5.
















Dnešní den byl pro mne hodně náročný. Chtěla jsem konečně dotáhnout do finále Viktorčin kapsář za postel, ale jako by se proti mě všechno spiklo... Věci nešly tak, jak jsem si je představovala, když jsem si šití kapsáře plánovala. Když jsem vyřešila jeden problém, objevil se další a když jsem neřešila kapsář, řešila jsem Viktorku, která byla dnes extrémně zlobivá. A nebo možná já extrémně citlivá na věci, nad kterými bych jindy mávla rukou... Když už jsem si myslela, že to zabalím a prostě vzdám, něco mě znovu osvítilo (asi má ješitnost :-)) a já se pustila zase do práce.  

A rozjela jsem to natolik, že nyní mohu s blaženým úsměvem na tváři prohlásit "KAPSÁŘ JE HOTOV, JUPÍÍÍÍ". Poslední zavrčení šicího stroje skončilo zhruba před hodinou. Teď už čeká kapsář jen na své zavěšení za Viktorčinu postel. To přijde zítra. To bude možná pro změnu zkouška trpělivosti pro mého muže - bude se vrtat  - do zdi (to bude asi ta zmiňovaná zkouška trpělivosti) a do dřevěné kulaté tyče, na kterou chci kapsář po jejím přichycení ke zdi připevnit. Takže fotky hotového kapsáře dnes nevkládám - jednak proto, že už jsem neměla sílu něco fotit, jednak proto, že foto přímo z místa určení bude mnohem zajímavější a jednak proto, že chci vyzkoušet i vaši trpělivost :-))

Krásný večer

Anička

Provázkové háčkované prostírání/podtácky podruhé aneb návod konečně pokořen!

Dobré odpoledne,
pokud jste patřily tak jako já s mou sestrou mezi ty, které se marně snažily rozlousknout návod na provázkové háčkované prostírání uvedený kdysi v časopisu Praktická žena a také ve výzvě na tomto blogu (viz https://www.google.cz/search?q=pleten%C3%A1+%C4%8Depice+n%C3%A1vod&hl=en&tbo=u&tbm=isch&source=univ&sa=X&ei=l0b9UJfbK8Sx0AGBx4D4Ag&sqi=2&ved=0CCsQsAQ&biw=1517&bih=636), vězte, že tento zlobivý NÁVOD BYL POKOŘEN!

Hlavním hrdinou tohoto dne, týdne i měsíce se tak, alespoň pro mne, stává má o dvanáct let mladší, nicméně "háčkařsky" podstatně zkušenější sestra. Původní návod zde ani nevkládám. Odvážní najdou odkaz na něj v mém příspěvku výše. 

Kochejte se a vyzkoušejte zbrusu nový nefalšovaný krásný návod, podle kterého to již zvládnete určitě každá :-)

Prostírání se háčkuje ve spirále, tzn. že hned v první řadě si označte, kde máte začátek (jinou barvou příze), ať víte, kde vám řada začíná.

Použité zkratky:
RO = řetízkové oko
PO = pevné oko
KS = krátký sloupek
2DS = 2krát nahozený dlouhý sloupek

Postup:
Uháčkujeme 3 RO a PO do 1. oka uzavřeme kruh (doporučuji si místo 3 RO a PO udělat magický kroužek, práce s ním je pak jednodušší).
1.ř.: Do kruhu (buď ze 3 RO či magického kroužku) uděláme 8 KS a uzavřeme 1 PO do 1. KS.
2.ř.: 3 RO, 1 2DS do stejného oka jako PO z předchozí řady, vynecháme 2 KS předchozí řady a do třetího uděláme 1 KS, 3 RO, pak uděláme 1 2DS do stejného místa jako KS, vynecháme 2 KS, pokračujeme KS, 3 RO, 1 2DS, končíme KS do pevného oka na začátku řady.
3.ř.: "3 RO, 1 2DS do KS předchozí řady, 1 KS pod 3 RO předchozí řady, 3 RO, 1 2DS do KS, KS do KS předchozí řady", opakujeme až do konce řady, končíme KS do KS předchozí řady.
4.ř.: "3 RO, 1 2DS do KS předchozí řady, 1 KS do KS předchozí řady", opakujeme až do konce řady, končíme KS do KS předchozí řady.
5.ř.: "skupinu (KS, 3 RO, 1 2DS) háčkujeme pod 3 RO a další skupinu (KS, 3 RO, 1 2DS) do KS předchozí řady" - opakujeme až do konce řady, končíme KS do KS předchozí řady.
6.ř.: Háčkujeme bez přidávání, tj. "skupinu (KS, 3 RO, 1 2DS) háčkujeme do KS předchozí řady", opakujeme až do konce řady, končíme KS do KS předchozí řady.
7.ř.: Háčkujeme bez přidávání, tj. stejně jako 6.ř.
8.ř.: Háčkujeme s přidáváním, tj. stejně jako 5.ř.
9.ř.: Háčkujeme bez přidávání, tj. stejně jako 6.ř.
Dále opakujeme 5. a 6.ř. tak, aby se nám prostírání nekroutilo - nejlépe 2 - 3 řady bez přidávání, jedna řada s přidáváním. Záleží na síle příze či provázku, který si zvolíte.

Tak teď už jen háček správné síly, provázek (ideálně lněný, který není chlupatý) a hurá na to! :-)

Komu se nelení, tomu se zelení... Vikin kapsář potřetí

Příjemné sobotní dopoledne, 
děkuji vám všem, které mi ve svých komentářích vyjadřujete podporu a důvěru v to, že to dokážu :-) 

Řeč je o šití Viktorčina kapsáře, mém malém velkém projektu, do kterého jsem se před pár dny pustila. 

Během včerejšího a předvčerejšího dne jsem se snažila zase postoupit dále. Ze třinácti plánovaných kapes kapsáře mám připraveno s výšivkou 6, resp. 8 kapes (2 kapsy budou bez výšivky). Rozpracovanou mám 9. kapsu (začíná mi ale docházet bavlnka a nevím, zda seženu identickou, tak se s tím budu muset nějak poprat) a před sebou pak poslední 4 kapsy. 

Vyšívám především zadním stehem, případně předním stehem, zkusila jsem ale i vyšíváním francouzským uzlíkem (až toto polopatické video mne konečně naučilo, jak na to: http://www.youtube.com/watch?v=W1Cq24d5-8s) či plným stehem.

Ale trochu málo o tom, jak by měl kapsář vypadat. Vysněný kapsář za Viktorčinu postel by měl mít konečné rozměry 180 x 55 cm, zavazování bude na silnější poutka se suchým zipem, aby se dal snadno sundat a vyprat. Kapsář bude připevněn na kulatou tyč přivrtanou na zeď (už objednáno u manžela :-)). 

Ve vrchní polovině kapsáře budou umístěny 2 x 4 kapsy s rozměry: š. = 20 cm, v. = 20 cm, ve spodní polovině budou umístěny po jedné velké kapse u levého a pravého okraje kapsáře s rozměry: š. = 30 cm, v. = 25 cm, mezi nimi pak 3 menší kapsy s rozměry: š. = 20 cm, v. = 25 cm. 

Vrchní kapsy (bavlna, bílý podklad, světlounce žluté tenké proužky) budou zdobeny výšivkou sytě růžovou bavlnkou, spodní kapsy z bavlněného materiálu (bavlna, světlounce růžový podklad, bílé puntíky) budou zdobeny výšivkou středně zelenou bavlnkou. 

Kapsy budou přišity na podkladu z jarně zelené bavlněné látky s bílými puntíky. 

Podklad bude vzhledem ke zvolenému materiálu (tenčí bavlněná látka) podšit pro celkové zpevnění silnějším vatelínem (200 g/m2) a bílou bavlněnou látkou. Kapsy postupně podžehluji nažehlovacím vlizelínem a bílou bavlněnou látkou, aby se po určité době nezačaly prověšovat.

Trochu smutním po háčkování, tak zvažuji ještě nějakou drobnou háčkovanou aplikaci... ale uvidím, až budu mít všechny kapsy vyšité a přichycené k podkladu, zda kapsář ještě něco dalšího "unese" :-) No a asi by to bylo další zdržení a já už se nemůžu dočkat, až to začnu všechno sešívat dohromady :-)) 

Rozpracovánu mám ještě jednu "šicí" věc, na kterou se moc těším. Ale o tom zase někdy příště...

Krásnou mrazivou sobotu

Anička

Malý velký projekt aneb Viktorčin kapsář se rozjíždí na plné obrátky :-)

Dobré ráno,
ještě včera večer jsem začala s výšivkou první kapsy budoucího Viktorčina kapsáře... a z výsledku mám velkou radost. Motivy jsou poměrně drobné, takže podle toho, jak rychle, respektive pomalu mi šla práce od ruky nyní, soudím, že mám před sebou ještě hodně hodin vyšívání, než budu mít připraveny všechny kapsy. Ale ráda rychle vidím výsledky a nepatřím mezi úplně nejtrpělivější lidi, takže to bude asi má hlavní motivace pro rychlý postup vpřed :-))

Krásný den

Anička

Malý velký projekt aneb kapsář za Viktorčinu postel

Dobrý večer, mé více či méně virtuální kolegyně a kamarádky,

pár dnů jsem tu nevložila žádný příspěvek, ale nebojte, nelenila jsem. Intenzivně jsem se ponořila do přípravy svého dalšího kreativního projektu, který bez velkého přemýšlení řadím mezi své opravdové kreativní VÝZVY. Kapsář, ani nic, co by se mu alespoň vzdáleně podobalo, jsem nikdy nešila. Ještě, že existuje internet, člověk tam dneska najde opravdu (skoro) všechno... Našla jsem si zde tedy i návod na ušití objemnějších (nebo jednoduše a laicky řečeno "neplacatých") kapes v řadě, protože od nich už to pak není k ušití kapsáře tak daleko. Nové informace jsem čerpala zde: http://www.moje-rodina.cz/site-dekorace/siti-in-line-kapsy-na-kapsar. Postupně jsou zde zveřejňovány i další užitečné informace pro začínající švadlenky.  

Jak už to chodí, na obrázcích vše vypadá mnohem jednodušeji, než je to v praxi. Po několika ne příliš úspěšných pokusech se mi ale nakonec podařilo našpendlit připravené pruhy látek na kapsy tak, jak jsem si předtím naplánovala. 

Umanula jsem si, že MŮJ kapsář NEBUDE jen tak obyčejný kapsář! Celou přípravu jsem si tak zkomplikovala ještě tím, že budu mít na kapsách výšivky bavlnkou. Předlohy na krásné výšivky se mi podařilo objevit na PINTERESTu (kdo ještě nezná, dělá velkou, velkou chybu..., je tam spousta skvělé inspirace nejen pro tvoření). Zvětšila jsem je do potřebných rozměrů, vytiskla a přes klasický kopírák přenesla na budoucí, zatím jen našpendlené kapsy.

V tuto chvíli můj kreativní projekt vypadá asi takto (omlouvám se za kvalitu fotek, fotila jsem večer):

Tu velkou hromadu ostatních komponent jsem raději nefotila. Počkejte si, až se dostanu aspoň o kousínek dál :-)

Co mě tedy čeká v nejbližších dnech? Jehla s bavlnkou v ruce a hodně, hodně vyšívání :-)

Krásný večer

Anička

Další polštářek s křížkovou výšivkou je tu!

Dobrý večer,
nevydržela jsem to a ještě dnes odpoledne jsem si nastříhala látku na budoucí polštářek pro Viki s aplikací křížkem vyšívané příze vepředu, kterou jsem dokončila právě dnes (viz http://agnieszcinykratochvile.blogspot.cz/2013/01/neuveritelne-se-stalo-skutkem-po-vice.html). Během polední pauzy jsem si připravila plánek který, jak se ukázalo později, nebyl zcela bez chyby. Naštěstí jsem počítala s docela velkou rezervou na záložky, tak vše nakonec vyšlo, jak mělo... Ono se nadarmo neříká dvakrát měř, jednou řež :-)

Krásný večer

Anička

Neuvěřitelné se stalo skutkem ... po více než devíti letech dokončena křížková výšivka lesní víly!

Ano, je to opravdu tak. Po více než devíti letech, kdy jsem poprvé vzala do rukou jehlu, nahodila bavlnku a začala na kruhu vyšívat výšivku lesní víly křížkovým stehem podle nádherné předlohy časopisu nesoucího mé jméno, mohu dnes konečně prohlásit: "JE HOTOVO!". 

Ty pocity, které teď zažívám, by se daly srovnat asi jen s výstupem na nejvyšší horu světa :-)) 

A opět jsem si byla hlavou do zdi za to, jaký jsem byla před těmi lety skrblík a šetřila na látce. Pěkně se mi to vymstilo (a možná ještě vymstí při šití polštářku, jehož bude výšivka součástí). Musela jsem část výšivky zredukovat, abych se na tu "pidilátečku" vůbec s výšivkou vlezla. Ale ten, kdo neviděl předlohu, by podle mě ani nepoznal, že na mé hotové výšivce něco chybí. Kytiček i jablíček je tam i tak až nad hlavu...

Teď nastříhat látku (asi jarně zelenkavou s bílými puntíky, která bude pěkně ladit Viki v pokojíčku k naposledy ušitému povlaku v růžové barvě, i když tmavě zelená by možná byla ještě lepší...), sešít, prověřit, zda jsem od minula nezapomněla, co jsem se naučila, a po vyžehlení nechat pěkně zabydlet u Viki :-)

Dnes jsem měla konečně pocit, že dorazila ta správná "ladovská" zima. Využili jsme nádherného slunečného počasí a vyrazili s Viki a našim tatínkem nejdřív na boby a pak na dlouhou procházku vedoucí lesíkem a kolem potůčku. Byl to balzám na duši (pro tělo po těch trochu lenošivých vánočních svátcích spíš pěkná makačka...). Snad už sníh konečně vydrží déle...

Krásný den i do Vašich obydlí a jejich okolí

Anička























































PS: a nejen já činím neuvěřitelné skutky... Před pár dny se mi má nejmladší sestra ozvala, že rozlouskla ten tak dlouho nerozlousknutelný oříšek týkající se praktické realizace návodu na háčkované kulaté prostírání z provázků, které jsme zveřejnily na mimibazaru i na tomto blogu (viz zde: http://agnieszcinykratochvile.blogspot.cz/2012/11/prosba-o-radu-vyzva-pro-vsechny-co.html).  Prý je to tak jednoduché, že se jí z toho chce plakat, že na to nepřišla dříve... Ale kolik šikulek už si na tom vylámalo zuby! :-) Až mi ukáže jak na to, napíšu víc (pokud to tedy půjde popsat slovy, případně fotodokumentací).